Armáda

Absurdity z praxe, Příběhy starého zbrojnoše

Rozkazem nadřízeného odborník

„Propagandistický“ resortní časopis Areport neberu již vážně od té doby, co jsem měl vlastní zkušenost s vydáním článku. Na zahraniční pracoviště nám byl pravidelně zasílán. V prosinci 2012 jsem byl upozorněn několika kolegy na obzvlášť povedený článek, nazvaný „Vyhrává ten nejlepší„. Proč se k tomu vracím? Jednoduše proto, že to není poprvé a bohužel ani naposled, kdy si noví […]

Příběhy starého zbrojnoše

Vysilání vojáků na zahraniční cvičení

Podle čl. 43 Ústavy České republiky, Vláda České republiky rozhoduje mimo jiné o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky. O těchto rozhodnutích informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory. Tolik Ústava

Příběhy starého zbrojnoše

Konvoj vpřéééééééééééééééd!

V rámci jednoho z velitelsko štábních cvičení jsem měl za úkol naplánovat přesun mechanizované brigády. Tipuji, že v té době bylo ve struktuře asi 12 podřízených jednotek. Mým úkolem bylo vymyslet, jak dostat kolony vojenských vozidel z několika posádek do brigádního shromaždiště. Trasa pro přesun byla asi 200 km dlouhá a musel jsem naplánovat přesun asi

Příběhy starého zbrojnoše

Vojenský manažer – co neuřveš, to zastraš! – II.

Právě jsem se vzpamatovával z ukázky řídící práce manažera z velení AČR, když mě oslovil někdo, kdo se představil jako asistent pana generála a řekl mi, že si pan generál přeje, abych se také dostavil na personální pohovor. „Proč?„, zeptal jsem se ho, protože personální pohovory byly organizované jen pro ty, co v lednu 2013 končili činnost

Příběhy starého zbrojnoše

Vojenský manažer – co neuřveš, to zastraš! – I.

Někdy začátkem listopadu 2012 měl do Heidelbergu přijet generál MŽ kvůli personálním pohovorům s těmi, co v lednu 2013 opouštěli zahraniční pracoviště a měli být zařazeni na nová působiště v AČR. Přesvědčoval jsem našeho plukovníka IA, aby pozval pana generála MŽ přespat do Heidelbergu, na večeři a trochu podiskutovat u piva… Říkal jsem si, že nemusí přespávat jen

Příběhy starého zbrojnoše

Troublemaker – to lze různě vykládat…

V zahraničí jsem asi rok seděl v jedné kanceláři se skvělým německým podplukovníkem SO. Odlišoval se od ostatních Němců zejména tím, že uznával a měl rád český humor. Moc mě bavilo mu vysvětlovat, co je to utopenec a jeho údiv, jestli fakt jíme utopené lidi. No jistěěěěěě! Bavilo mě vysvětlovat mu, co znamená německé slovíčko „unterwaserman„.

Příběhy starého zbrojnoše

Převzetí bytu v zahraničí

Prošel jsem celý byt, který jsem si v průběhu jedné ze služebních cest vybral. Byl to útulný 3+1 s vlastním vytápěním, s nádhernými tmavě zelenými krbovými kamny v obýváku a velkým balkónem. Ehm, větší pozornost jsem měl věnovat funkčnosti venkovních žaluzií….   *wacko* Ty jsem pak každou chvilku v dětském pokoji spravoval po celé tři roky… S

Recese a vtipálci

Chci být Vaše přítelkyně….

Před lety jsem si koupil zánovní auto, Škodu Fábii 1,9 SDI, rok výroby 2000, tmavá námořnická modř. Skvělé autíčko…   Stará letitá bílá Škoda 120 M už pomalu dosluhovala. Přemýšlel jsem nad tím, že ještě může někomu posloužit. Jak to se mnou miláčkové roztočili V sobotu ráno mi zavolal nějaký pán a ptal se mě, kdy si může

Příběhy starého zbrojnoše

Představování se mezi vojáky…

Nedávno mě někdo s někým seznamoval křestním jménem. Tohle je „Petr“ a tohle je „Franta“. Tak jsem si vzpomněl, že tohle jsem již někde zažil… Předně, tohle není návod, jak se správně představit ve společnosti. Konkurovat např. Ladislavu Špačkovi si netroufám…   Abych zabránil možnému zklamání pro ty, kteří očekávali video na téma představování, je na konci článku.   Ředitel

Příběhy starého zbrojnoše

Jiné světy – první kontakt

Týden před nástupem na zahraniční pracoviště jsem byl na poslední stáži na zahraničním pracovišti. V Heidelbergu to měli dobře vymyšlené tak, že mě dostal na starost jeden český zkušenější kolega, podplukovník MJ. Například, abych se na základně neztratil  Samozřejmě se mnou zařídil důležité záležitosti, jako regulérní vstup na základnu, bezpečnostní poučení, vstup do tělocvičny… Nějak

Arogance moci, Příběhy starého zbrojnoše

Ověření bezpečnostní prověrky

Voják, vyslaný na zahraniční pracoviště, musí vyhovět řadě kritérií a splnit sadu úkolů. Některé jsou zcela logické a některé jen velmi těžce pochopitelné. Jednoho dne mi volala nějaká paní z ŘeZa a prý ji mám co nejdříve doručit ověřenou kopii své bezpečnostní prověrky. Ptal jsem se, kde v resortu MO se ověřuje takový dokument. Nikde, odpověděla a dodala, že

Příběhy starého zbrojnoše

Čestně prohlašte!

Další z administrativních požadavků před vysláním na zahraniční pracoviště zněl: Musíte čestně prohlásit, že Váš v současnosti 16letý syn nebude v zahraničí po dovršení plnoletosti pracovat! Marně jsem namítal, že pokud bude plnoletý, svéprávný a bude chtít v zahraničí pracovat, nic s tím neudělám. Dostal jsem ultimátum, že pokud nepředložím požadované čestné prohlášení, tak nedostanu služební pas

Arogance moci

Osobní údaje – v armádě věc veřejná?

Někdy v roce 2005 jsem se rozčilil nad tím, že paní ze zabezpečujícího RFO (současná Agentura finanční) musela mít k „Prohlášení k dani“ za příslušný kalendářní rok kopie smluv o penzijním připojištění a soukromém životním pojištění. Nervozní, protivná, obézní a trochu fousatá účetní mi dokola vysvětlovala, že musí mít k dispozici kopie smluv. Co by prý dělala, kdyby

Příběhy starého zbrojnoše

Zájem Armády České republiky je…

Pár měsíců před nástupem na zahraniční pracoviště mi telefonovala do kanceláře v Praze paní majorka GB. Představila se a sdělila mi, že je příslušnicí Národního zastoupení Ramstein (NSE), českého zabezpečovacího prvku. Chtěla vědět, kdy přijedu do Heidelbergu a vyberu si některý z uvolňovaných bytů po mých předchůdcích, kteří v Heidelbergu končili a vraceli se do ČR. Ptal jsem se na

Příběhy starého zbrojnoše

Rehabilitace vojáka po vojenské misi? – I.

Někdy v půlce své mise v ISAF (2011) jsem si vzpomněl, že bychom s kolegy po 6 měsících mise mohly požádat o přidělení mimořádné rehabilitace. Zeptal jsem se svých kolegů, kteří tam byli se mnou, jestli by měli o takovou rehabilitaci po misi zájem. Byli nápadem nadšeni a tak jsem začal zařizovat příslušnou administrativu. V zákoně č. 221/1999

Příběhy starého zbrojnoše

Rehabilitace vojáka po vojenské misi? – II.

Opancéřovaný khaki úřednický moloch Za pár dnů mi paní majorka GB bez komentáře přeposlala odpověď pana praporčíka LD z ŘeZA, který jí odpovídal na mé dotazy ohledně mimořádné rehabilitace. Z odpovědi jsem se dověděl, že si telefonoval s Volarezou a tam mu vysvětlili, že voják ze zahraničního pracoviště nemá nárok na přidělení mimořádné rehabilitace. Jako vstřícné

Příběhy starého zbrojnoše

Rehabilitace vojáka po vojenské misi? – III.

Mimořádná rehabilitace z pohledu resortních právníků Za pár dní jsem od majorky GB obdržel stanovisko Národního zastoupení Ramstein, které mu zaslala ředitelka Úřadu provozu a služeb MO (současná Agentura služeb MO) a které si ona vyžádala od Kabinetu MO, sekce legislativní, právní a právního zastupování MO (současná Sekce právní MO). Proč tento dotaz, který položil nevím přesně

Příběhy starého zbrojnoše

Neplánovaná návštěva kábulské nemocnice

Každý návštěvník Afganistanu prý dostane uvítací balíček ve formě zvýšené únavy, dýchacích potíží, bolestí břicha, průjmu nebo zácpy. To nám všem bylo řečeno při ice breakingu. Co vím, prošli si tím všichni. Původně prý bylo velitelství ISAF stavěno na cca 800 vojáků, ale postupně vojáci přibývali a v době, když jsem na základně sloužil, tam bylo již 2100 osob.

Příběhy starého zbrojnoše

Rotmistře Ružičko, Ty už mě neser!

Ironií je, že si nepamatuji žádné své významnější střety s autoritami předtím, než jsem se stal v 18 letech vojákem z povolání.  *rofl* Někdy na konci druhého ročníku jsme měli dost těžkou zkoušku. Všichni jsme čekali na chodbě a po jednom jsme chodili do učebny. Zkoušku jsem udělal výtečně a skutečně jsem měl radost. Tu radost jsme

Příběhy starého zbrojnoše

Pozvěte mě na snídani?

Stalo se, že na jednom cvičení na VVP Boletice jsem byl o víkendu pověřen velením mechanizované brigády. Nebyl plánován žádný výcvik, v sobotu dopoledne mělo být jen PHD (vysvětlení pro ty, co nevědí, co to je, jsem našel zde) a jinak měl být odpočinek. Vyslechl jsem si doklady (tak se tehdy říkalo mítinkům, brífinkům  ) od velitelů praporů o průběhu PHD

Arogance moci, Příběhy starého zbrojnoše

Správní řízení po našem – po „vojensku“ I.

Správní řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., lze pojmout různě. Ne, že by bylo nějak složité. Platí, že neznalost zákona neomlouvá – tato fráze se bohužel týká často i správního orgánu. Jedno pátkové ráno mi zaklepal na dveře pan praporčík a žoviálně, ale velmi slušně pozdravil. „Dobré ráno, pane podplukovníku, Vy mě jistě očekáváte, zahájili bychom spolu správní

Příběhy starého zbrojnoše

Jak dlouho jsem vlastně byl v dispozici? II.

Před plánovaným ukončením činnosti jsme se všichni čeští vojáci z Heidelbergu měli začátkem dubna dostavit na základnu Ramstein, vzdálenou asi 100 km za účelem personálních pohovorů. Přijeli jsme o několik hodin dříve s tím, že si v klidu naposled prohlídneme tuto největší leteckou základnu, nakoupili něco domů a v klidu se naobědvali. Když jsme projížděli základnu, dostali jsme po telefonu zprávu,

Přejít nahoru