Život úředníka

Řekni to jednou větou..

František Ružička / 24. 3. 2017

Jsem ukecaný. Z mnoha životních situací jsem se „vykecal“ a naopak, do řady potíží jsem se tím dostal. Mám rád lidi, co umí vyjádřit svou myšlenku a hrají si se slovy. Jak říká můj jediný dědic, dokonce existují profese, které si libují ve dvojsmyslech a zejména sexuálních – a vojáci jsou prý nejhorší… Snad kecá, nemůže […]

Život úředníka

Tak kolik Vás tady vlastně je?

František Ružička / 23. 8. 2015

Ťuk, ťuk… do kanceláře strčil hlavu pan z hlídací agentury, který normálně seděl na recepci. „Víte, potřebuji dát do pořádku přehled, kde kdo sedí… Máme v tom nějaký bo*del!“ řekl sympatický starší pán od hlídací služby. „No a potřebuji se zeptat, jestli ten pan František ještě přijde,“ zeptal se bezelstně. „Kdo že ?“ zeptal jsem se s tušením, že

Život v uniformě mě naučil očekávat jasné rozkazy. Život v úřadu mě naučil, že jasný rozkaz je často jen zbožným přáním.
Můj pohled na svět je formován těmito extrémy. Viděl jsem hrdiny, o kterých se nepíše v novinách, i neschopnost, která by vydala na román. A protože mám díky svému temperamentu poměrně vzdorovitou povahu, s věkem ve mně sílí pocit, že si nemusím nechat všechno líbit. Někdy si říkám, že těm, co sami sebe označují za ‚slušné lidi‘, se to stává málokdy.
Na tomto blogu jdu s kůží na trh: sdílím příběhy a postřehy – upřímné, občas vážné, jindy kousavě satirické. Rád bych vás pozval k zamyšlení nad tím, jak funguje (nebo nefunguje) svět kolem nás, a pokud se při tom pobavíte, splnil jsem svůj úkol. Je to zábava pro mě a snad i pro vás.