Mimořádná rehabilitace z pohledu resortních právníků
Zdroj:www.seniortip.cz
Za pár dní jsem od majorky GB obdržel stanovisko Národního zastoupení Ramstein, které mu zaslala ředitelka Úřadu provozu a služeb MO (současná Agentura služeb MO) a které si ona vyžádala od Kabinetu MO, sekce legislativní, právní a právního zastupování MO (současná Sekce právní MO). Proč tento dotaz, který položil nevím přesně kdo, zaměstnal tolik složek resortu, mi není zcela jasné.
Stručný souhrn stanoviska, které budu hned komentovat:
| teze právního stanoviska | můj komentář |
|---|---|
| pojem mimořádná preventivní rehabilitace zákon nezná | práce právníků resortu obrany je lehká vzhledem k tomu, že si téměř nikdo neumí pořádně přečíst zákon o vojácích z povolání… |
| lze poskytnout mimořádnou rehabilitaci dle §97a | asi budu právníkem, opsat paragraf ze zákona umím také…. |
| vojákovi náleží přepravní náležitosti dle § 92 | tak to je milé, že se nemusíme dohadovat o přepravní náležitosti |
| náhrada zvýšených životních nákladů náleží vojákovi, který má pravidelný výkon služby v zahraničí od prvního do posledního dne výkonu služby v zahraničí | proboha!!!! on se na to fakt někdo vážně zeptal! někdo, kdo si vůbec nepřečetl příslušné nařízení Vlády ČR a rozkaz ministra obrany |
| pro případné snížení náhrad zvýšených životních nákladů dáváme na zváženou úpravu příslušného rozkazu ministra obrany | že by na tohle byl také dotaz? |
Z důvěryhodných zdrojů vím, pan generál MŽ vydal na základě tohoto stanoviska pokyn na úpravu rozkazu ministra na snížení náhrad zvýšených životních nákladů pro ty, co by se po vojenské misi rehabilitovali na mimořádné rehabilitaci. Předpokládám, že Národní zastoupení Ramstein a ŘeZa si postěžovali, jak složité problémy v zabezpečení vojáků v zahraničí musí řešit.
Zajímavé bylo, že ředitelka Úřadu služeb MO zaslala řediteli zahraničních aktivit MO stanovisko v srpnu 2010. Ale vedoucí Národního zastoupení Ramstein ho obdržel až v květnu 2011. Vždyť jsem říkal, že ŘeZa, to jsou pracanti…. ! *bad* Ještě teď jsou vidět na okrajích dokumentu údaje faxu o odeslání/příjmu.
Konečně jsme se dočkali – mimořádná rehabilitace
Vysbíral jsem si zase žádosti o přidělení mimořádné rehabilitace zpět a odeslal je naskenované majorce BG, která k nim napsala průvodní spis, který podepsal plukovník IA a poté doporučil a odsouhlasil generál ČT. To všechno jsem zdálky koordinoval, aby naše žádosti náhodou neskončili na dně nějakého šuplíku.
Ještě krátké kolo dohadování jsem měl i s Volarezou. Nějaká paní mi vysvětlovala, že rehabilitace jsou do června a pak až od září. Mezitím mají komerční hosty. Ale my jsme se vraceli z Afganistanu na začátku srpna a mimořádná rehabilitace musela být podle zákona zahájena do 30 dnů. Vypadalo to, že paní nemá tušení, co je to mimořádná rehabilitace. Na druhou stranu, reagovala velmi kladně a vstřícně na to, že jí telefonuji z Afganistanu.
Z nečekané strany byl problém i s ubytováním rodinných příslušníků. V Heidelbergu se totiž povídalo, že když Franta chce na rehabilitaci, tak musí všichni. Zejména jedné manželce se to moc nelíbilo a pustila se do mé manželky, která se mi večer na Skype postěžovala. Pan podplukovník JŠ se zapomněl při stěžování manželce zmínit, že to byl on, co vlastnoručně psal žádosti o mimořádnou rehabilitaci. *crazy*
Zdroj: www.volareza.cz
Všichni jsme dostali poukazy do Františkových Lázní. Ještě den před nástupem jsem telefonicky řešil ubytování s paní asistentkou ředitele zařízení. Při nástupu jsem navštívil pana ředitele, v kterém jsem poznal svého bývalého učitele z Vojenské akademie. Bylo to velmi příjemné setkání a měl jsem také radost, že jsem se trefil s malým dárkem. Podobných mincí měl totiž plnou kancelář – tahla mu ale chyběla! Také jsem se zastavil u paní asistentky, která nám se vším hodně pomohla a předal jí pár dárků z daleké země.
Při nástupu jsme všichni obdrželi seznam léčebných procedur… Manželce jsem nakoupil nějaké wellness procedury a navíc jí poslal na všechny léčební procedury, které mě neupoutaly. Jedna z procedur, u které jsem vydržel do konce, byla uhličitá koupel, kde jsem počítal bublinky. 
Z jedné procedury manželku „vyhodili“ s tím, že ta procedura není pro ní, ale pro mě. Když jsem tam zašel a vysvětloval, že ne všechny procedury mám zájem absolvovat, byl jsem odeslán za paní primářkou, že to musí rozhodnout ona.
Paní primářka mi vysvětlila, že se jedná o speciální balíček procedur, který by mohl manželce uškodit, jelikož nebyla na začátku léčebných procedur náležitě vyšetřena. No jo, řekl jsem jí, ale to já přece také ne. „Jste voják, tak budete poslouchat, co Vám říkám!“ To mě rozesmálo a vysvětloval jsem paní primářce, že se mám za chytrého vojáka v hodnosti podplukovníka a kromě mých nadřízených mi zavelí ještě dvouhvězdičkový generál….. A sdělil jsem jí, že nemohu rozeznat její hodnost v tom bílém plášti, co má na sobě…. To už mě málem roztrhlo smíchy…. Nemám čas, říkala paní primářka, musím jít léčit. Upozornil jsem jí, že já mám času dost a že se nezvednu, pokud mi nevysvětlí, o co jí vlastně jde a proč nemůže být splněno mé přání. Předpokládám, že balíček procedur, které sami navrhli bez jakékoliv konzultace s pacientem, bez lékařské prohlídky, si nechají od resortu obrany „zaplatit“ tak či tak. Domluvili jsme se nakonec, že manželka bude chodit na ty procedury, na které já nepůjdu. Ale o mém chování bude informovat pana ředitele. Navrhl jsem jí, že můžeme trochu zasoutěžit, kdo bude oznamovat první…. *rofl*
Až na tuhle jen zdánlivě vtipnou scénku, byla mimořádná rehabilitace skvělá a splnila svůj účel. Odpočinuli jsme si a byli jsme přitom s rodinou. Wellness procedury byly vítaný bonus.
Závěr k mimořádné rehabilitaci
Většina kolegů, s kterými jsem byl v Afganistanu, o problémech se zařizováním mimořádné rehabilitace dosud nic neví. Poděkování jsem se dočkal jen od dvou, od majorky PC a nadpraporčíka PŠ. Proto jsem to ale nedělal.
Osobně jsem přesvědčen, že s průběhem zařizování mimořádných rehabilitací se mnozí dotčení vojáci a vojákyně těžce smiřovaly…. a šířily pomluvy, které v konečném důsledku vedli ke konci mé vojenské kariéry.