Nedávno mě někdo s někým seznamoval křestním jménem. Tohle je „Petr“ a tohle je „Franta“. Tak jsem si vzpomněl, že tohle jsem již někde zažil…
Předně, tohle není návod, jak se správně představit ve společnosti. Konkurovat např. Ladislavu Špačkovi si netroufám… 
Abych zabránil možnému zklamání pro ty, kteří očekávali video na téma představování, je na konci článku.
Ředitel odboru využil jedné z reorganizací a změnil hodnost u jednoho tabulkového místa z podplukovníka na nadporučíka. Pan ředitel odboru pak věnoval nezvyklou osobní pozornost přípravě kanceláře, výběru výpočetní techniky pro nového příslušníka nebo příslušnici. Za pár dní kolovaly po odboru zprávy, že se jedná o mladou nadporučici v modré uniformě.
Při svém nástupu byla odboru paní nadporučice VS představena jako odbornice na spojovací a komunikační techniku s tím, že se bude za náš odbor podílet na příslušných projektech.
Od začátku neměla paní nadporučice stejné podmínky pro práci jako ostatní začátečníci. Docházelo i k „pseudovtipným“ situacím, že jí vedoucí oddělení dal nějaký úkol a ona se hned běžela zeptat do kanceláře ředitele odboru, co má dělat. Ředitel odboru si někdy našel čas a přímo v její kanceláři jí diktoval spis, který měla vytvořit. Věřím, že vedoucí oddělení věděl, čí práci vlastně hodnotí a nenechal paní nadporučici VS spis přepracovat kvůli nějaké chybičce.
Tyhle klepy se šířily po odboru a nutno říci, že zejména dámy komentovaly paní nadporučici VS velmi nelichotivě.
Jedno páteční odpoledne, asi po 2 týdnech po jejím nástupu, jsem zašel k řediteli odboru na kafe a viděl jsem, jak tam paní nadporučice sedí v křesle. Pan ředitel se mě zeptal, jestli se známe a když jsem odpověděl, že jsme se ještě nestihli potkat, začal nás představovat:
To je V. a to je Franta….
přistoupil jsem k ní, podal jsem jí ruku a představil jsem se zřetelně:
jsem podplukovník inženýr František Ružička
paní nadporučice VS se trochu zarazila, hodila pohledem na ředitele odboru a zeptala se, jak mě má oslovovat. No přece „pane podplukovníku„, odpověděl jsem jí.
Poznámka: Bylo jen otázkou času, kdy se šeptanda o nadstandardním vztahu ředitele odboru s nadporučicí VS s určitým nádechem pikantnosti dostala až k panu řediteli, který vzplál hněvem, nechal si na učebnu svolat celý odbor a začal vyhrožovat, že pokud zjistí, kdo ty pomluvy šíří, podá na ně žalobu k soudu. Říkal jsem mu hned u oběda, že to nebylo moc chytré, upozornil tím na klepy i ty, co se o ně dosud nestarali.
Po několika měsících jsem se dověděl, že ten vztah byl skutečně nestandardní. Paní nadporučice VS věděla něco, co neměla a řekla si o „držhubné“ – systemizované místo na GŠ. *bad*
My jsme si ale nikdy nepotykali….