Právě jsem se vzpamatovával z ukázky řídící práce manažera z velení AČR, když mě oslovil někdo, kdo se představil jako asistent pana generála a řekl mi, že si pan generál přeje, abych se také dostavil na personální pohovor.
„Proč?„, zeptal jsem se ho, protože personální pohovory byly organizované jen pro ty, co v lednu 2013 končili činnost na zahraničním pracovišti. To já nebyl, končit jsem podle plánu měl v červenci 2013.
Asistent neznal důvod mého personálního pohovoru a upřesnil mi, že se mám dostavit jako poslední.
Tak jsem nervozně čekal. Vešel jsem do místnosti, ve které normálně pracoval plukovník IA. Když jsem vešel do místnosti, u stolu stál pan generál MŽ, pan plukovník IA a nějaký personalista. Pan generál pokynul na volnou židli s tím, ať se posadím a rovnou mi oznámil:
Pane podplukovníku, přemýšlím nad tím, že Vám ke konci března ukončím činnost na zahraničním pracovišti.
Poznámka: Koncem března totiž končil činnost Force Command Heidelberg, měl být deaktivován a od 1.4. 2013 měla působit jen tzv. Closure Party, která měla zabezpečit ukončení veškerých aktivit až do předání budov. V pětičlenném přípravném týmu pro Closure Party, tzv. Core team, jsem působil od března 2012 jako plánovač. Pamatuji si, jak se mi někteří „duchem prostší“ čeští příslušníci otevřeně smáli, kolik budu mít práce navíc. Pravda, ani ve snu mi nedošlo, že se ŘeZA nebo někdo odpovědný, na fakt, že jedno zahraniční pracoviště končí o 4 měsíce dříve, než trvalo vyslání na zahraniční pracoviště, jednoduše vykašle. Takže pak došlo k tomu, že někteří čeští vojáci byli od 1.4. 2013 – 31.7.2013 bez zařazení, nadřízeného, kanceláře, pracovní činnosti a seděli doma. Ehm, komu by se nelíbilo mít čtyřměsíční dovolenou za plný plat? *bad* *dash*
„To je vše, můžete jít!„, dodal pan generál MŽ a vstal ze židle. Vstali i ostatní vojáci v místnosti, jen já zůstal sedět, zvedl jsem hlavu a zeptal se, jestli mohu položit otázku… „No jistě„, odvětil pan generál a všichni si zase sedli. Prosté jednotné cvičení sednout – vstát, kterého jsem byl jen divákem, mi udělalo docela dobře. 
Pane generále, mohu se zeptal na důvod?
vznesl jsem otázku. Pan generál MŽ se zhluboka nadechl a zařval, „Vy snad potřebujete ještě důvod?“
Díval jsem se na lesklou desku stolu a rychle jsem přemýšlel. Pan generál asi předpokládal, že se mi roztřesou kolena a budu prosit o to, abych mohl zůstat. Předpokládal jsem, že když řeknu, že ten důvod chci slyšet, vymyslí si nějakou ptákovinu. Evidentně s mým dotazem nepočítal a neměl připravený žádný důvod. Pokud řekne jako důvod nějakou lež, začneme se dohadovat, protože bych si to nenechal líbit…. To by nedopadlo zrovna dobře. Na druhou stranu, pan generál měl zapotřebí mě zastrašit… Bylo mi jasné, že to bylo osobní. K čemu tedy „virtuální“ důvod?
Ne, pane generále, nepotřebuji důvod a všechno mi je jasné,
odpověděl jsem a tentokrát vstal první. Ostatní vstali také, s panem generálem jsme si podali ruce a já požádal o povolení k odchodu z místnosti. *bad*
Jak dále?
V žádném případě jsem nechtěl takovou možnost podcenit. Samozřejmě se mi domů předčasně nechtělo. Nebyl jsem nikdy bohužel ve skupině „zlatých rybiček„, kteří měli všechno téměř zdarma a o výjezd do zahraničních struktur jsem se snažil téměř 10 let.
Věděl jsem, že pár měsíců předtím pan generál MŽ zvedl v Monsu při návštěvě generála ČT telefon a požádal náčelníka štábu generála HDV o možnost mého návratu zpět do Čech. Vysvětloval mu nutnost mého opětovného působení v prospěch AČR. Kdyby pan generál HDV neměl podobně přebujelé ego jako pan generál MŽ, už bych byl v Čechách. Vysvětlil mu, že jsem vycvičen a zařazen do NATO Response Force – NRF, takže mě neuvolní.
Tento požadavek byl komentován na poradě NŠ a plukovník IA v roli SNR (Senior National Representative) musel v té chvíli přiznat, že o takovém požadavku nevěděl a nebyl řešen standardním služebním postupem.
Považuji za vysoce pravděpodobné, že proběhla ještě nějaká aktivita proti mým tehdejším nadřízeným (SNR a jeho zástupce), protože mě nedokázali patřičně ukáznit (umlčet) např. v kritice činnosti Národního zastoupení Ramstein.
Zdroj:www.seniortip.cz
Měl jsem proto vymyšleno, že požádám soud o vydání předběžného opatření a následně budu žalovat resort obrany o zrušení personálního rozkazu ke stažení do republiky, pokud by byl vydaný. Nevím, jestli bych byl úspěšný.
Naštěstí to nebylo potřeba, žádný takový personální rozkaz nebyl vydán. Bylo to jedno z řady zastrašování. Na zahraničním pracovišti jsem působil až do původně plánovaného ukončení svého působení.
Na přiložené fotografii z března 2013 (pro zvětšení klikněte) tvořím jednočlenné zastoupení AČR při slavnostní deaktivaci FC Heidelberg. Většinou jsem byl až do posledního dne svého působení jediný český voják na základně. 
Zdroj: http://www.nato.int/fchd/Multi/Photos/2013/130314a/130314photos.html