Někdy v půlce své mise v ISAF (2011) jsem si vzpomněl, že bychom s kolegy po 6 měsících mise mohly požádat o přidělení mimořádné rehabilitace.
Zeptal jsem se svých kolegů, kteří tam byli se mnou, jestli by měli o takovou rehabilitaci po misi zájem. Byli nápadem nadšeni a tak jsem začal zařizovat příslušnou administrativu.
V zákoně č. 221/1999 Sb., §97a, se uvádí, že vojákovi, který konal službu v zahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu.
Protože jsem byl pověřen řízením naší malé skupiny vojáků v ISAF, kontaktoval jsem telefonem majorku GB v Heidelbergu, která nás měla mimo jiné i logisticky zabezpečovat. Byla příslušnicí českého National Support Element v Ramsteinu, takže jsem předpokládal, že mi na základě dosavadních zkušeností poradí, co mám udělat.
Rehabilitace – bez nároku!
Zdroj: http://byznysmag.cz/
Po pár dnech mi oznámila, že nějaká rehabilitace podle zákona „nehrozí“, protože jsme na zahraničním pracovišti. Znovu jsem si uvědomil fakt, na který jsem zapomněl a to, že paní majorka nemá v oblasti zabezpečení (logistického, personálního, atd.) žádné zkušenosti a znalosti. Pro tento typ lidí (a to nejen v armádě) platí, že prosté zamítnutí je jednodušší. Nemusí se pak nic dělat 
.
Oznámil jsem jí, že jí zašlu naše žádosti o přidělení rehabilitace, které jsem stáhl a vytiskl ze stránek Volarezy a přeji si, aby je doručila panu generálovi (statut velitele útvaru) k podpisu. Dozvěděl jsem se, že žádosti o přidělení poukazu panu generálovi nedoporučí. Samozřejmě, že jsem se ptal na důvod, ale bylo mi řečeno, že „oni“ tedy důvod sdělovat nemusí.
Paní majorce jsem doporučil se podívat na letopočet v kalendáři s tím, že doby jejího mládí, kdy strana a vláda rozhodovala o všem bez zdůvodnění, jsou chválabohu pryč. V demokraticky řízené společnosti očekávám na žádost relevantní odpověď. Pokud je tou odpovědí zamítnutí žádosti, mám právo se ptát na důvod. Po chvilce přemýšlení mi řekla, že mi sežene někoho, kdo mi to vysvětlí.
Svým kolegům jsem rozdal formuláře žádostí o přidělení mimořádné rehabilitace a také jsem jim doporučil, aby rovnou požádali také o povolení placeného pobytu rodinných příslušníků. Někteří to vyplnili rovnou na mítinku. Jeden z nich mě požádal, abych to nejdříve vyplnil já a pak jim to poskytl k opsání. *crazy* Zajímavý přístup, jak se zbavit potřeby přemýšlet a dosud se mu v životě vyplácí… No a jeden kolega, který chtěl sice rehabilitaci, ale nechtělo se mu vůbec žádost vyplňovat, dostal ode mě ultimátum s termínem, po kterém si to může zařizovat sám.