Někdy začátkem listopadu 2012 měl do Heidelbergu přijet generál MŽ kvůli personálním pohovorům s těmi, co v lednu 2013 opouštěli zahraniční pracoviště a měli být zařazeni na nová působiště v AČR.
Přesvědčoval jsem našeho plukovníka IA, aby pozval pana generála MŽ přespat do Heidelbergu, na večeři a trochu podiskutovat u piva… Říkal jsem si, že nemusí přespávat jen v Monsu nebo Ramsteinu, kde mu vysoce pravděpodobně podávali „mírně“ upravené informace.
Nepopírám, že inspiraci jsem našel v Černých baronech, kde chtěli na Zelené hoře na počest generála svině pobít a klobásky nadělat.
(Zdroj: http://hlasky-z-filmu.cz/cerni-baroni/)
Pana plukovníka IA jsem nikdy nepřesvědčil, měl své důvody….
Ukáži Vám, kdo je tady pánem!
Zdroj: https://www.shopmyexchange.com/
Pan generál MŽ měl ten den zahájit mítink v 09,00 hodin. Všechno bylo připravené a čekali jsme ho na učebně štábu. Podle rádia Jerevan pan generál ze 100 km vzdáleného Ramsteinu ještě ani nevyrazil a naopak šel si nakoupit do místního asi největšího amerického vojenského nákupního centra v Evropě.
Po nějaké době pak kamarádi z Ramsteinu poslali zprávu o odjezdu pěkně naštvaného pana generála MŽ do Heidelbergu. O dost později oproti plánu se pan generál objevil na bráně. Vykukovali jsme „nenápadně“ z okna jedné kanceláře a viděli jsme nepochopitelnou scénu, jak pan generál seděl v autě, díval se před sebe a u auta v mírném dešti stál několik minut plukovník IA. Až po nápadně dlouhé chvíli pan generál vyšel z auta, aby si vyslechl hlášení plukovníka IA.
Považoval jsem to za ukázku moci a vymezení vzájemných pozic. Pan generál se asi z nějakého důvodu potřeboval takto uvést
Zdroj: easydruck24.de
Když vešel do místnosti, čekali jsme ho již všichni v pozoru. Rozhlédl se a s rukou napřaženou k pozdravu přistoupil jako k prvnímu ke mně, i když jsem v žádném případě nebyl první u dveří. Pak obešel celou učebnu a pozdravil všechny ostatní v místnosti. Osobně jsem to pochopil jako varování… I see you!
Zahájení mítinku
Pan generál zahájil mítink zprávami o novinkách v AČR. Prý se počítá v létě 2013 s další velkou reorganizací, kdy hlavní změnou bylo zrušení velitelství v Olomouci a vytvoření Sekce rozvoje a plánování schopností ze Sekce rozvoje druhů sil a Sekce plánování sil. Prohlásil, že to bude na dlouho poslední reorganizace. My starší jsme se po sobě nenápadně podívali a já v duchu počítal, kolik krát jsem tohle už v životě slyšel. Prý budou končit stovky důstojníků a proto se ani pro nás, kteří se budou vracet ze zahraničí, nenajdou vhodná místa. Služba v zahraničí bude již chápaná jako standardní součást vojenské služby.
Řekl nám dále o sociologické studii, kterou si nechalo zpracovat Velení AČR, podle které se více než 80% ustanovení na funkce děje podle známostí, kamarádských vztahů nebo přímo klientelizmu. Proto prý připravili a spustili proces výběrových řízení, s cílem objektivizovat výběry osob s cílem odříznout „sádlo od svalů“.
Zdroj: www.authorstream.com
Poznámka: Jak „skandální a překvapivé“ zjištění pro Velení AČR, že se ustanovují na funkce jen ti, kteří dokáží být dostatečně loajální… Klientelismus byl ve strukturách MO již několik let úspěšně budovaný. Proč ho kritizují právě ti, kteří ho využívali? Neoficiální týmy, které rozhodovali podle potřeby, integrované týmy k čemukoliv, stejně jako neformální uskupení jako generálské rady, plukovnické rady… *bad*
Tu Směrnici NGŠ k výběrovým řízením jsme měli v Heidelbergu k dispozici v pracovní verzi a žádné nadšení se nekonalo. Zprávy, že se ministerští personalisté se od té Směrnice distancovali, Ředitelství personální podpory se na tvorbě nijak nepodílelo a Směrnice k výběrovým řízením byla dílem jednoho bývalého dělostřelce, byly dostatečným vysvětlením kvality této Směrnice.
Všichni se musíme hlídat navzájem…
Pan generál se zmínil, že ani v zahraničních strukturách není všechno optimální. Prý dokonce v Heidelbergu sloužili před námi jedinci, co zneužívali proplácení náhrad na stěhování a „dohazovali“ kšefty svým známým. Sice nic prý očividně neporušili, ale jsou vyšetřováni Vojenskou policií, protože jsou podezřelí z toho, že jim byli proplaceny neoprávněně vysoké náklady na stěhování. Pan generál se ve svém „spravedlivém“ rozhořčení rozhlédl po místnosti a spočinul zrakem na mě. Zřetelně zaznělo:
„Ano, i mezi námi jsou tací, kteří vyzobávají rozinky z našeho společného koláče“
Zdroj: www.d-pimm.shop1.cz
Poznámka: Zatmělo se mi před očima. To přece nemůže být v roce 2012 pravda … „Společné koláče“ bych tipoval tak na sedmdesátá léta…. Proč tohle vykládá chlap, na kterého jsme museli hodiny čekat, protože si šel koupit levnější whisku a doutníky?
Řekl jsem si, že ode dneška to nebudou jen „rozinky“, ale i „maková zrníčka“, ať pro ty, co neumí číst a myslet, zbude jen suchý, nejlépe oschlý koláč.
Nahlas jsem neřekl ani slovo, na tváři neustále jemný úsměv č. 3, seděl jsem zpříma na židli a ruce měl položené dlaněmi na stehnech. Základy nonverbální komunikace umím…
Pan generál se rozhořčil dále a oznámil nám, že mu v Ramsteinu řekli, že jsou v Heidelbergu i tací, kteří požadují přestěhování svých osobních věcí za finanční prostředky státu. Prý on, jako plukovník, si v zahraničí nosil své pneumatiky v ruce. Uklidnila mě vzpomínka na svobodníka Halíka z Černých baronů, který by nás, hajzly intelektuálský, asi narval do mišelinky, tahat pneumatiky…
Pan plukovník IA se pokusil vysvětlit, že se jedná o nedorozumění. Na stěhování osobních věcí má každý nárok a odnos osobních věcí z bytu do stěhovacího auta je součástí služby od komerčního dodavatele. Vysvětloval, že s Národním zastoupením v Ramsteinu jsme nenašli shodu v tom, že požadují „pomoc“ s rozmontováním nábytku a demontáži stropních svítidel od současných uživatelů bytů. Marně, neměl šanci nic vysvětlit, pan generál ho okázale ignoroval a zahájil diskuzi.
Přátelská diskuze?
Zdroj: www.valleyriverinn.com
Jako první se přihlásil pan podplukovník TO, který poděkoval za sebe a některé kolegy za možnost pokračovat ve službě na novém pracovišti Mnohonárodního velitelství v Ulmu (MN JHQ Ulm). Informoval ho, že vše probíhá bez problémů, v současné době se zařizují stáže k tomu, aby se seznámili s novým úkolem a pro zabezpečení rodin zařizují nájem bytů.
Pan generál MŽ ho vůbec neposlouchal a zvýšeným hlasem ho upozornil, že jestli se mu něco nelíbí, ukončí ihned jeho působení v zahraničí. Nedivím se, že pan podplukovník TO „koukal jak opařený“. *rofl* Nepopírám, že mi ta reakce za veřejné podlézaní udělala hodně dobře… jistě jsem nebyl sám.
Pak se přihlásil pan nadpraporčík PŠ a ptal se velice slušně a srozumitelně pana generála MŽ na názor k tomu, že Národní zastoupení Ramstein podle harmonogramu, který již podpořil i generál ČT, bude nejdříve vystěhován veškerý nábytek a až po několika dnech, až 2 týdnech v jeho případě, bude ten byt předán německému majiteli.
Pan generál MŽ prohlásil, že to není pravda, protože má informace, že „něco“ nám z nábytku zbude. To se ozval praporčík TS a velmi jasně se zeptal, jestli to nelze vymyslet nějak jinak, vždyť se vystěhování veškerého nábytku z bytů týká i rodin, kde jsou děti.
Pan nadpraporčík PŠ se znovu zapojil do diskuze s tím, že považuje za nedůstojné ležet na parketách v tmavém bytě. On se měl stěhovat totiž v lednu, s asi dalšími 8 příslušníky. Požádal, aby v bytě zůstala alespoň matrace, nějaká židle a stůl. Nevěděl o žádném zmiňovaném ústupku, protože Národní zastoupení Ramstein požadovalo striktně vystěhovat veškeré zařízení bytu. Pan nadpraporčík PŠ požádal také o světlo v koupelně, aby se mohl do práce ráno holit.
Pan generál MŽ uznal, že se to může zdát někomu nedůstojné a kdo by chtěl, že mu ze své funkce umožní ukončit činnost na zahraničním pracovišti o 14 dnů dříve. Samozřejmě s tím, že budou náležitě sníženy i všechny příslušné náhrady příslušníků AČR na zahraničním pracovišti.
Nepřihlásil se nikdo. Pan generál prohlásil, že přistoupíme k provedení personálních pohovorů s těmi, kteří v lednu končí činnost na zahraničním pracovišti.
Poznámka: Při zmínce o pomoci pana generála v tom, že odešle „nespokojence“ o 14 dní dříve domů, se mi udělalo blbě od žaludku. Tento „manažer“ vůbec nepostřehl, že když pošle nespokojence o 14 dní dříve domů, jen posune problém s prázdným bytem a jeho předáním. To, že považuje rozkaz ministra obrany o zabezpečení vojáků na zahraničním pracovišti od prvního do posledního dne za cár zbytečného papíru, se mi nelíbilo. A ještě více se mi nelíbilo jeho „silové“ řešení.
Bydlet týden v prázdném bytě a bez světel, považuji za důkaz naprosté manažerské neschopnosti Národního zastoupení Rammstein. Proč se jich pan generál tolik zastával?