Od návratu ze zahraničí jsem seděl v malé kanceláři sám. Hned první týden jsem se dověděl, že se počítá s tím, že do 3 měsíců budu pryč. Jedna podplukovnice mi dokonce řekla, že mi bude dávat úkol za úkolem podle potřeby. Prý jim bylo řečeno, že jim budu po ruce, když jsem v dispozici. Odpověděl jsem, že […]
Když jsem se vrátil ze zahraničí, „zapomnělo“ se na mě se služebním místem. Požádal jsem o předvedení na denní hlášení k ministrovi obrany a chtěl mu přednést svou stížnost. To bylo již dlouho poté, co jsem se jednou úspěšně odvolal proti ukončení služebního poměru a bylo zahájeno nové kolo vyhazovu, protože stále pro mě „nebylo“ vhodné
Jsem ukecaný. Z mnoha životních situací jsem se „vykecal“ a naopak, do řady potíží jsem se tím dostal. Mám rád lidi, co umí vyjádřit svou myšlenku a hrají si se slovy. Jak říká můj jediný dědic, dokonce existují profese, které si libují ve dvojsmyslech a zejména sexuálních – a vojáci jsou prý nejhorší… Snad kecá, nemůže
Jak jsem již několikrát psal přímo, či nepřímo, co personalista, to nepřítel. Chovali se tak ke mně po celou moji vojenskou kariéru. V jedné etapě, když jsme byli reorganizování celý management odboru prošel personálními pohovory. Ředitele vyhodili rovnou, už měli za něj vděčnou náhradu. Ostatní dostali na personálním pohovoru nabídku, kterou nešlo přijmout. Já byl v
To jsem se takhle na Nový rok 2010 ještě pod vlivem alkoholu probudil a už jsem byl najednou příslušník ekonomické sekce. Bez personálního pohovoru, bez personálního rozkazu. Prý to nebyla ani reorganizace. Jen vyjmutí odboru ze Sekce plánování sil a vložení do Sekce ekonomické. Zdálo se, že tehdejší způsob plánování vadil téměř celé celé civilní části
Ve svém životě jsem byl u psychologů docela často. Kvůli řidičskému průkazu, učitelskému průkazu, bezpečnostní prověrce, vojenské misi, vyslání do mezinárodních struktur atd. atd. Dostával jsem řadu různých testů, jeden z nich měl snad 600 otázek a doba na odpovědi byla striktně omezená. Další test byl diktát čísel ze záznamu a já měl to číslo
Při čtení článku o vyšetřování velitele Hradní stráže jsem si vzpomněl, že také jsem byl poblíže podobnému jednání… Když bylo velitelství 2. mechanizované brigády ze Sušice přemístěno do Písku, dojíždění do služby se řešilo nějakou dobu vojenskou dopravou. Mimochodem, to byla skvělá ukázka „personální“ práce, jak naštvat hodně lidí najednou…. Jedno velitelství brigády v Písku zrušit a
Můj táta mi říkával, že s každým se dá vyjít. Prý se dá s každým dohodnout. Zvláštní, on sám se tím moc neřídil, s vlastními rodiči nemluvil skoro 10 let. Už ani nevím, jak ta diskuze začala. Bylo mi asi 15 a zase jsem měl nějaký problém se spolužáky. Většinou mě po škole čekali před naším domem v
Začátkem roku 2014 jsem požádal o rekvalifikaci, protože v únoru měl končit můj služební poměr. Pracně jsem si vybíral rekvalifikace mezi svářečem X, svářečem Y nebo řidičem vysokozdvižného vozíku, až mi došla trpělivost a zavolal jsem někomu, kdo se prý rekvalifikacemi vojáků na Agentuře personalistiky zabývá, panu DD. Vysvětlil jsem mu, že po 30 letech
Dnes mi vyskočilo na mobilu upozornění, že jedna známá má narozeniny. Je to taková ta funkce mobilu, kdy sdílím informace na facebooku, google calendar, soubory na Onedrive apod. Přijde mi moc fajn, že si hromadu údajů nemusím přesně pamatovat, jen tuším, kde je najdu. Což je mimochodem jediný použitelný poznatek z vysoké školy. Nicméně zpět k tomu
Významným vnějším znakem mé nové kolegyně je její značně větší objem, než je obvyklé. Říkal jsem si, že to může být nějaká nemoc, např. chybná funkce štítné žlázy nebo důsledek nějaké hormonální léčby, atd. Poté, co jsem jí ale viděl spořádat na oběd u klávesnice počítače porci, která by v pohodě vystačila třem těžce pracujícím dělníkům,
Odborná diskuze s političkou je většinou velká otrava. Většina sází na ohledy od mužů a solidaritu žen. Také na to, když bude s argumenty v koncích, skončí to u klasických ženských argumentů (hysterie, pláč). Tak to bylo většinou i s naší bývalou předsedkyní bytového družstva. Poté, co jsem zjistil, že téměř ve všem účelově lže
Alter ego vzniká pod psychickým tlakem. Stres z toho, že jedna osobnost není schopna dosáhnout uspokojení, se přelévá do osobnosti jiné. Jestliže cítím, že se se mnou nespravedlivě zachází v práci, může se mi zdát sen, v němž jsem krotitelem lvů, který bičuje velkou kočku, aby bylo po jeho vůli. To mohou být symboly stresu, s
Měl jsem problém se zaplacením zboží e-kartou. Prý obchodník neumožnuje placení tímto způsobem… Tak jsem poslal dotaz obchodníkovi na jednom velkém e-shopu a čekal na jeho radu. Ozvala se nějaká paní z help linky a ptala se na detaily: která banka mi vydala e-kartu, čtyři poslední číslice mé karty, typ prohlížeče, z kterého jsem platil,
Potkal jsem jich několik. Jsou v menšině, většina vojáků se s nabytím generálské hodnosti trochu „připosere“, začne politikařit a stanou se z nich neuvěřitelní sobci, zahledění na získání své další generálské hodnosti. Líbilo se mi, co říkal generál DL: „Víte, proč jsou generálové tak blbí? Protože je dělají z blbých plukovníků….!„ Jeden z mých podřízených,
„Ty nemáš plavky? Vždyť chceme jít do bazénu, troubo! „, říkal jsem synkovi. „Nevadí,“ odpověděl mi Honza, „koupím si je někde….“ Second hand Vyšli jsme z hotelu, který nabízel řadu „chlapáckých“ wellness aktivit, které se bez plavek daly absolvovat jen s velkým rizikem, že Honza bude obviněn z exhibicionismu. Prohlásil, že nic drahého si kupovat
ale nemám na to…. žaludek.Můj bývalý šéf oddělení, mě doporučil svému známému, vojenskému zpravodajci, jako vhodného kandidáta pro práci u „nich“. Zavolal mi a domluvili jsme se na setkání. Zašel jsem tedy do budovy, která má přezdívku „závody valivých ložisek“ (nebo tak nějak a netuším proč) a povídali jsme si v nějaké kanceláři na vrátnici.
Skutečně mě netěší čekat na poště, až přijde na mě řada a měl bych vysvětlovat demotivované, mizerně placené pracovnici na přepážce, co po ní „zase“ chci. Čest výjimkám, takové se také najdou. Dopis z ministerstva Ve schránce jsem našel oznámení České pošty o uložení doporučené zásilky. Odhadl jsem, že je to zase negativní výsledek dalšího
K mladému kolegovi přišla hezká mladá právnička, vyzbrojená nejen vědomostmi, ale také pekelně rafinovaným plným výstřihem. Chudák, neměl šanci ani kdyby měla na sobě rolák, její argumentace byla, jak jsem měl možnost v openspace office slyšet, perfektní. Ale asi nechtěla nic podcenit a občas si své ženské zbraně „srovnala“ tak, aby na ně ještě více
Pohled na dnešní oběd mi připomněl situaci starou více než 20 let… Jednou z povinností dozorčího útvaru bylo povolovat výdej stravy poté, co jí ochutná (tzn. nají se). Dost mě naštvalo, že jsem zjistil, že večeře je normálně vydávaná i když jsem její výdej nepovolil. Polovina jídelny byla už obsazená vojáky základní služby. Sedl jsem si
Na kole jezdím už hodně let. Nejsem ale typickým „polykačem“ kilometrů, nejvíce jsem v životě najel snad 30 km najednou. Spíše si jízdy užívám… Včera jsem dojížděl domů a frajersky a velmi hloupě jsem vytáhl klíče z bundy a jemně si přibrzdil… bohužel přední kolo se stočilo do strany a dle zákona setrvačnosti jsem přelétl přes řídítka
V roce 1992 jsme se všichni připravovali na rozdělení Československé federativní republiky předáváním výzbroje a techniky, popřípadě dokonce rušením kasáren. Jako téměř vždy, personál byl poslední, co se řešil. Přišlo se na to, že vojáci, kteří se narodili na Slovensku, musí požádat o české občanství. Jednoduché to bylo u těch, co byli Slováky, jako např. já. Narozen
Již jsem psal, že s vedoucím vnitřní správy podplukovníkem LK jsme nebyli zrovna kámoši. Ani jsem nevěděl, jak moc jsem ho naštval tím, že jsem dostal přidělený byt v Praze (psal jsem minule) protože prý to nešlo přes něj a to byl prý bytový referent sekce 😀 (neměl jsem o tom tušení a bylo mi to zcela
Seděl jsem u bývalého nadřízeného plukovníka VV, dopíjeli jsme spolu kávu a on mi najednou řekl: „Chci být k Tobě upřímný, řeknu Ti, co mi na Tobě vadí.“ „Víš, myslím to s Tebou dobře a to, co chci pro Tebe udělat, myslím v dobrém.„, pokračoval. Rychle jsem přemýšlel, jak tento „božský dotek„, s co nejmenší
Psal se rok 1997 a kvůli povodním byla u 2.mechanizované brigády vyhlášena pohotovost. Nějaký trouba mě tam napsal, ale zapomněl mi to říci. Pamatuji si, jak jsme jedno sobotní odpoledne nasedli do autobusu a odjeli směrem do Kroměříže. Bylo nás asi 15.Byli jsme tam 3 důstojníci, dva nadporučíci a jeden podporučík. Ostatní byli praporčíci hlavně