Seděl jsem u bývalého nadřízeného plukovníka VV, dopíjeli jsme spolu kávu a on mi najednou řekl: „Chci být k Tobě upřímný, řeknu Ti, co mi na Tobě vadí.“ „Víš, myslím to s Tebou dobře a to, co chci pro Tebe udělat, myslím v dobrém.„, pokračoval. Rychle jsem přemýšlel, jak tento „božský dotek„, s co nejmenší
Psal se rok 1997 a kvůli povodním byla u 2.mechanizované brigády vyhlášena pohotovost. Nějaký trouba mě tam napsal, ale zapomněl mi to říci. Pamatuji si, jak jsme jedno sobotní odpoledne nasedli do autobusu a odjeli směrem do Kroměříže. Bylo nás asi 15.Byli jsme tam 3 důstojníci, dva nadporučíci a jeden podporučík. Ostatní byli praporčíci hlavně
Před mnoha lety jsem byl ve Vyškově v kurzu přípravy osob pro práci ve strukturách NATO (CONAMS). Po dvou dnech nás přišel přivítat plukovník RR, zástupce velitele školy. Po úvodním pozdravu jsme si vyslechli, že jsme vojáci, ti nejlepší z nejlepších, vybraní k reprezentaci v zahraničí. Pak se nás zeptal, jestli něco nepotřebujeme nebo máme s
Pamatuji si, že kurz CONAMS (určený pro příslušníky resortu, kteří měli pracovat ve strukturách NATO) byl mimo poučování o nošení čisté košile, vyžehlených kalhot také o tom, kterou skleničku ke kterému vínu použít. Jaké společenské události mohou nastat, jak počítat náhradu za zvýšené životní náklady. Nic z toho si moc nepamatuji (mimo té čisté košile )
Zřízení bankovního účtu byla jedna z prvních věcí, které jsem si po příjezdu musel v Německu zařídit. Nejen kvůli příjmu (to je ta příjemná stránka věci), ale také kvůli výdajům a platbě bankovní kartou. Po čase jsem měl dojem, že půlka organizací v Neměcku má číslo mého účtu a po mém svolení (jako kdybych měl jinou