Všední absurdity služby

Lehce mužům, kterým žena v uniformě vládne…

František Ružička / 21. 4. 2015

V průběhu své dlouhé dispozice jsem někdy zašel za svými bývalými podřízenými. Jednou jsem zůstal stát ve dveřích, protože jsem nerozuměl moc tomu, co jsem viděl: U kolmo na sebe uspořádaných psacích stolů, seděli bok po boku podplukovník MP a občanský zaměstnanec JŠ. Nad nimi stála jejich vedoucí referátu podplukovnice LM (tu už jsem znal

Všední absurdity služby

Pozvěte mě na snídani?

František Ružička / 26. 3. 2015

Stalo se, že na jednom cvičení na VVP Boletice jsem byl o víkendu pověřen velením mechanizované brigády. Nebyl plánován žádný výcvik, v sobotu dopoledne mělo být jen PHD (vysvětlení pro ty, co nevědí, co to je, jsem našel zde) a jinak měl být odpočinek. Vyslechl jsem si doklady (tak se tehdy říkalo mítinkům, brífinkům ) od velitelů praporů o průběhu PHD

Život v uniformě mě naučil očekávat jasné rozkazy. Život v úřadu mě naučil, že jasný rozkaz je často jen zbožným přáním. Pokračovat ve čtení
Můj pohled na svět je formován těmito extrémy. Viděl jsem hrdiny, o kterých se nepíše v novinách, i neschopnost, která by vydala na román. A protože mám díky svému temperamentu poměrně vzdorovitou povahu, s věkem ve mně sílí pocit, že si nemusím nechat všechno líbit. Někdy si říkám, že těm, co sami sebe označují za ‚slušné lidi‘, se to stává málokdy.
Na tomto blogu jdu s kůží na trh: sdílím příběhy a postřehy – upřímné, občas vážné, jindy kousavě satirické. Rád bych vás pozval k zamyšlení nad tím, jak funguje (nebo nefunguje) svět kolem nás, a pokud se při tom pobavíte, splnil jsem svůj úkol. Je to zábava pro mě a snad i pro vás.
Mimo to, se učím používat AI (Claude, Chatgpt, Gemini) a ano, vždy poděkuji, co kdyby náhodou... Skrýt

Pošlete mi zprávu

Napište mi cokoliv – ozvu se na uvedený e-mail.