Zřízení bankovního účtu byla jedna z prvních věcí, které jsem si po příjezdu musel v Německu zařídit. Nejen kvůli příjmu (to je ta příjemná stránka věci), ale také kvůli výdajům a platbě bankovní kartou. Po čase jsem měl dojem, že půlka organizací v Neměcku má číslo mého účtu a po mém svolení (jako kdybych měl jinou možnost) si sami strhávají z účtu příslušné částky. Příklad NRV – něco jako městská doprava v Heidelbergu a té oblasti.
Před výjezdem do Afganistánu jsem byl majorkou GB požádán, abych písemně požádal o převod finančních prostředků na účet v cizí měně.
Tehdy mi už delší dobu mi lezlo krkem, že mám požádát písemně o něco, co vlastně nechci a není to zcela zřetelně v mém zájmu. Odhadl jsem, že se to děje, protože je omnoho jednodušší vyhovět žádosti než něco promýšlet a nařizovat.
Tak jsem tedy napsal žádost a uvedl tam číslo svého německého účtu. Bohužel jsem se dověděl od majorky GB, že: „Není možné posílat peníze z ČR na zahraniční účet, protože se za to platí poplatek.“ Nechal jsem si znovu vysvětlit, co se to vlastně po mně chce a dověděl jsem se, že si mám zřídit účet v cizí měně v ČR a písemně požádat o zasílání na tento účet.
Všemu jsem rozuměl až křišťálově čistě a zeptal jsem se: „Kdo bude hradit mé náklady za vedení toho účtu?“ Dověděl jsem se, že není možné, aby resort obrany, který už zase promlouval ke mně skrze paní majorku, proplácel náklady spojené s vedením soukromých účtů.
Tak jsem se rozhodl, že si žádný účet zřizovat nebudu. 
Upozornil jsem paní majorku, že služební plat podle zákona má být splatný v dalším měsíci a tedy budu očekávat každý měsíc ve výplatní den u vchodu na HQ ISAF kurýra.
Po delší telefonické konzultaci paní majorky GB s Národním zabezpečením Ramstein mi bylo navrženo, abych požádal o úschovu cizí měny na Regionálním finančním odboru, prý žádný kurýr jezdit měsíčně nebude…
Poté, co jsem viděl ten napjatý pohled s vytřeštěnými očima *wacko* očekávající mou další reakci, napsal jsem žádost o úschovu na RFO.
Uložené peníze jsem si pak po návratu bez nejmenších problémů vyzvedl. Sice mě nějáká rozměrově výraznější účetní poučovala, že si mohu dolary posílat domů… Pokud tedy nebydlím doma, tak kamkoliv. Ale když jsem jí po 5 minutách poučovacího monologu skočil do řeči a řekl, že je to mimo území ČR, tak se zasekla a prohlásila, že tam to posílat nejde…. Poděkoval jsem jí za nic neznamenající zbytečný pokec a vydal se za zřetelně příjemnější paní do pokladny…
Poznámka:
- Pro mé čtenáře: Obrázek s kupou dolarů je pouze ilustrativní.
- Pro mé bývalé sousedy a jiné závistivce: Na obrázek se nevešlo všech 12 europalet, nebyly by pak vidět detaily bankovek.