Ve svém životě jsem byl u psychologů docela často. Kvůli řidičskému průkazu, učitelskému průkazu, bezpečnostní prověrce, vojenské misi, vyslání do mezinárodních struktur atd. atd. Dostával jsem řadu různých testů, jeden z nich měl snad 600 otázek a doba na odpovědi byla striktně omezená. Další test byl diktát čísel ze záznamu a já měl to číslo
Při čtení článku o vyšetřování velitele Hradní stráže jsem si vzpomněl, že také jsem byl poblíže podobnému jednání… Když bylo velitelství 2. mechanizované brigády ze Sušice přemístěno do Písku, dojíždění do služby se řešilo nějakou dobu vojenskou dopravou. Mimochodem, to byla skvělá ukázka „personální“ práce, jak naštvat hodně lidí najednou…. Jedno velitelství brigády v Písku zrušit a
Můj táta mi říkával, že s každým se dá vyjít. Prý se dá s každým dohodnout. Zvláštní, on sám se tím moc neřídil, s vlastními rodiči nemluvil skoro 10 let. Už ani nevím, jak ta diskuze začala. Bylo mi asi 15 a zase jsem měl nějaký problém se spolužáky. Většinou mě po škole čekali před naším domem v
Začátkem roku 2014 jsem požádal o rekvalifikaci, protože v únoru měl končit můj služební poměr. Pracně jsem si vybíral rekvalifikace mezi svářečem X, svářečem Y nebo řidičem vysokozdvižného vozíku, až mi došla trpělivost a zavolal jsem někomu, kdo se prý rekvalifikacemi vojáků na Agentuře personalistiky zabývá, panu DD. Vysvětlil jsem mu, že po 30 letech
Dnes mi vyskočilo na mobilu upozornění, že jedna známá má narozeniny. Je to taková ta funkce mobilu, kdy sdílím informace na facebooku, google calendar, soubory na Onedrive apod. Přijde mi moc fajn, že si hromadu údajů nemusím přesně pamatovat, jen tuším, kde je najdu. Což je mimochodem jediný použitelný poznatek z vysoké školy. Nicméně zpět k tomu