Pamatuji se, jak na jedné preventivní rehabilitaci byla v rámci rozšířeného programu nabídka sjíždět raftem řeku, kterou jsem využil.
Měl jsem sebou na rehabilitaci manželku a syna a tak jsme se všichni přihlásili. Celkem nás bylo asi 9, z toho dvě ženy. Synovi v té době bylo téměř 18, měl zkušenosti z vodáckých táborů a sílu jak mladý býk. 
Byli jsme rozděleni do dvou skupin, každá skupina do jednoho raftu. K nám třem se přidal místní tělocvikář, do druhého raftu šel zbytek.
Zdroj: freeoutdoor.cz
Poté, co jsme přijeli autobusem na výchozí místo našeho výletu, absolvovali jsme základní poučení, vytáhli jsme si rafty, vzali do rukou pumpy a začali nafukovat…
U „našeho“ raftu jsme se u nafukování střídali všichni… i žena nafukovala alespoň chvilku…
Rozhlédl jsem se kolem… vedlejší raft nafukovali čtyři chlapi a jediná žena z jejich raftu poloseděla, pololežela na složené výstroji ve stínu. Paní majorku LM už jsem měl předtím možnost potkat a tak jsem na ní zamával a zeptal se, proč také nezkusí nafouknout raft.
Gentlemani prý nevymřeli, říkala. Ti čtyři gentlemani pumpovali jak o duši… a pak veslovali, když „dáma“ ležela uprostřed raftu.
Dáma je žena, která činí z mužů gentlemany.
Alec Guiness
ne voly, dodávám já… ale volů je všude dost….