Můj letitý kamarád, tehdejší zástupce velitele 2. spojovacího praporu kapitán ZW mě pozval k sobě do kanceláře na kafe. Chvíli přede mnou tam přišla zástupkyně ředitele Vojenského finančního úřadu paní F na kontrolu poskytování a čerpání FKSP (Fond kulturních a sociálních potřeb).
Už jsem dopíjel své kafe, když k němu paní F přišla a hlásila kapitánovi ZW, jako velícímu, výsledek její kontroly. Poslouchal jsem jí, jak mu říká: „Téměř veškerá dokumentace je v pořádku, jen Vám chybí přehled bytového zařízení, co si Vaši příslušníci kupovali z půjček FKSP!“
Manipulace, fáze jedna
V té době jsem již byl na oblast FKSP „specialistou“ a věděl jsem jistě, že takový přehled nebyl tehdy vyžadován žádnou právní normou ani vnitroresortním dokumentem. Trochu se mi zatmělo před očima, když jsem viděl její projev arogance a zeptal jsem se: „Dobrý den, já tu sedím jen na kafi a vůbec nejsem z tohoto vojenského útvaru, ale mohu se zeptat, na základě čeho vyžadujete ten přehled pořízeného bytového zařízení?“
Paní mě poté konečně zaregistrovala, i když jsem seděl u stejného stolu, asi metr od kapitána ZW, s kterým se dosud bavila. „To je přece stanoveno Rozkazem ministra !“ odpověděla příkře a já věděl, že bude „sranda“. 
„To bude asi nějaká novela, protože v tom rozkaze, co znám, to není…,“ lákal jsem jí do pasti, „Nevíte, kdy a čím se to upravilo, prosím?“
„Nepamatuji si přesně číslo, ale někde to tam je!“ paní ani nepostřehla, že už mi sedí na „lopatě“.
„A nebude to ta novela z jara tohoto roku, myslím číslo 56 ?“ nakláním lopatu směrem k ohni v peci a myslel jsem na pohádku Mrazík. („Já neznám tyhle věci, jak se dát upéct v peci. Ukaž mi tedy, jak se na lopatě sedí.„)
„Tak to je přesně ona!“ zaradovala se paní F z Finančního úřadu.
„Ale víte, já si to číslo i novelu vymyslel právě teď…,“ užívám si této chvilky, „bylo by možné naprosto přesně říci, na základě čeho požadujete evidenci nového bytového zařízení? Víte, jeden by si mohl klidně myslet, že pracujete pro tipaře“
Paní zůstala zaražená a řekla, že to nařízení hned sežene a odešla z kanceláře. „To nemůžeš chvilku držet hubu?“ zeptal se po jejím odchodu kapitán ZW. „Promiň, to nešlo. Strašně mě provokovala tou její strojenou arogancí,“ smál jsem se.
Zdroj: www.superkariera.cz
Za pár minut se paní F vrátila a oznámila nám, že v nařízení Hlavního finančního úřadu je, že se musí evidovat, co bylo pořízeno za půjčku z FKSP. Ptal jsem se jí na názor, pro koho jsou nařízení Hlavního finančního úřadu závazná. Paní F. odpověděla, že samozřejmě pro každého, čemuž jsme se oba, s kapitánem ZW, zasmáli.
Zřetelně jsem vysvětlil paní F z Finančního úřadu, že nařízení Hlavního finančního úřadu byla závazná jen pro jejich podřízené, což my jsme jistě nebyli. Souhlasila a s pozdravem odešla.
Epilog, neznalost zákona
To, co zkoušela – oháněla se zákonem nebo normou, která neexistovala jsem zažil ještě mnohokrát. Tento typ manipulace umožňují lidé, jako např. jedna z mých bývalých kolegyň majorka PC, která tvrdila na jaře 2011, že si ještě nestihla přečíst Zákon o vojácích z povolání z roku 1999. Prý nemá tolik času… *dash*
Oni moji oblíbení personalisté nebyli o nic lepší… A na pracovním úřadě si také rádi vymýšleli výjimky, které jim prý umožňuje zákon…