Autor: František Ružička
-
„Padači“ na kole
Na kole jezdím už hodně let. Nejsem ale typickým „polykačem“ kilometrů, nejvíce jsem v životě najel snad 30 km najednou. Spíše si jízdy užívám… Včera jsem dojížděl domů a frajersky a velmi hloupě jsem vytáhl klíče z bundy a jemně si přibrzdil… bohužel přední kolo se stočilo do strany a dle zákona setrvačnosti jsem přelétl přes řídítka…
-
Jste chlapec nebo děvče?
V roce 1992 jsme se všichni připravovali na rozdělení Československé federativní republiky předáváním výzbroje a techniky, popřípadě dokonce rušením kasáren. Jako téměř vždy, personál byl poslední, co se řešil. Přišlo se na to, že vojáci, kteří se narodili na Slovensku, musí požádat o české občanství. Jednoduché to bylo u těch, co byli Slováky, jako např. já. Narozen…
-
Perly z vnitřní správy – obvinění z falšování úřední listiny
Již jsem psal, že s vedoucím vnitřní správy podplukovníkem LK jsme nebyli zrovna kámoši. Ani jsem nevěděl, jak moc jsem ho naštval tím, že jsem dostal přidělený byt v Praze (psal jsem minule) protože prý to nešlo přes něj a to byl prý bytový referent sekce 😀 (neměl jsem o tom tušení a bylo mi to zcela…
-
Buďme k sobě upřimní!
Seděl jsem u bývalého nadřízeného plukovníka VV, dopíjeli jsme spolu kávu a on mi najednou řekl: „Chci být k Tobě upřímný, řeknu Ti, co mi na Tobě vadí.“ „Víš, myslím to s Tebou dobře a to, co chci pro Tebe udělat, myslím v dobrém.„, pokračoval. Rychle jsem přemýšlel, jak tento „božský dotek„, s co nejmenší…
-
Povodeň jako příležitost pro plenění aneb mé vystoupení v televizi
Psal se rok 1997 a kvůli povodním byla u 2.mechanizované brigády vyhlášena pohotovost. Nějaký trouba mě tam napsal, ale zapomněl mi to říci. Pamatuji si, jak jsme jedno sobotní odpoledne nasedli do autobusu a odjeli směrem do Kroměříže. Bylo nás asi 15.Byli jsme tam 3 důstojníci, dva nadporučíci a jeden podporučík. Ostatní byli praporčíci hlavně…
-
Pražský pořadník na byty
Po čtyřech letech mi týdenní dojíždění z domu do Prahy začalo vadit. Nejen to dojíždění 150 km sem a tam, vedení další „domácnosti“ na ubytovně, ale hlavně to, že puberťák doma ve škole lajdačil a doma jsem si připadal o víkendech jako host. Nevěděl jsem, kde se nachází vývrtka nebo ručník a na všechno jsem se ptal.…
-
Už zase měli lampasáci odměny?
Známa se mě před lety ptala: „Lampasáci měli zase odměny, co?“ Žil jsem v malém městě, kde každý znal každého. Já moc lidí neznal, do hospod nechodil a většinu týdne strávil v práci v kasárnách. Najednou jsem si uvědomil, že paní je manželkou vojáka z povolání a její dotaz pravděpodobně není náhodný.Rychle jsem přemýšlel, jak odpovědět: Došlo mi, že…
-
Perly z vnitřní správy – stěhování trezorů
Tvrdě jsme cvičili, ale kdykoli měly naše skupiny přistoupit k praktické činnosti, museli jsme reorganizovat. Ve zralejším věku jsem pochopil, že máme sklon čelit každé nové situaci reorganizací – je to báječná metoda k vyvolání iluze pokroku. Ve skutečnosti vyvolává chaos, neefektivnost a demoralizaci. Gaius Petronius Tento citát výstižně vystihuje dění na GŠ AČR, případně MO. Po celou…
-
Perly z vnitřní správy – plukovnická rada
Od začátku, co jsem v roce 2000 začal sloužit na GŠ AČR jsem nepochopil zřizování různých Rad, Komisí nebo Integrovaných týmů. Hned na počátku jsem se stal členem IPT (integrovaný pracovní tým) pro plánování. V tom týmu dělal snad jen jeden člověk a celý ten tým nahrazoval jednu (možná i dvě) sekce ministerstva, za které…
-
Jen další funkcionář na svém místě
S panem podplukovníkem LK jsme se neměli vůbec rádi. Já ho měl za protekčního hloupého křiváka. Za co mě měl on nevím, raději jsem se nikdy neptal. Poznali jsme se, když nastoupil na GŠ AČR na funkci vedoucího vnitřní správy a já byl zástupcem vedoucího oddělení plánování zdrojů. Zrovna si pozdě večer přesouval nábytek z kanceláří svých…