Potkal jsem jich několik. Jsou v menšině, většina vojáků se s nabytím generálské hodnosti trochu „připosere“, začne politikařit a stanou se z nich neuvěřitelní sobci, zahledění na získání své další generálské hodnosti. Líbilo se mi, co říkal generál DL: „Víte, proč jsou generálové tak blbí? Protože je dělají z blbých plukovníků….!„
Jeden z mých podřízených, podplukovník KZ se už delší dobu vyjadřoval, že chce odejít z armády. Nejméně půl roku jsem do něj hučel, ať to nedělá, jelikož se zrovna oženil a narodila se mu dcera. Znal jsem i jeho manželku, ta tomu sice nerozuměla, ale doufala, že KZ má všechno promyšlené. Já byl přesvědčen o opaku.
Požádal o ukončení služebního poměru a jeho žádosti bylo vyhověno. Vyšel personální rozkaz s konkrétním datem ukončení služebního poměru.
Začali jsme dokonce vybírat na dárek (chtěl MP3 přehrávač), který jsme mu chtěli před odchodem darovat.
Jeden pátek jsem se měl dostavit ke generálovi PM, abych vysvětlil, proč prý vyhazujeme tak hodného, slušného a pracovitého vojáka, jako je podplukovník KZ. Otevřela se mi pusa údivem, jak to bylo překroucené a začal jsem panu generálovi vysvětlovat, že on chtěl odejít sám, KZ trval už dlouho na ukončení služebního poměru na základě vlastního rozhodnutí. Byl jsem osočen, že neříkám pravdu, protože on má informace ze spolehlivého zdroje.
Když jsem se vrátil na sekci, oznámil jsem incident řediteli odboru JN, který se také tomu podivil. K mému překvapení, následující pracovní den, jsem měl zase běžet do kanceláře generála PM. Tentokrát jsem už nešel sám.
„Pane podplukovníku, omlouvám se Vám za chybné vyhodnocení situace, vycházel jsem z nepravdivých a zkreslených informací, vše jsem si ověřil a je to tak, jak jste říkal. Můžete odejít.„, prohlásil pan generál PM a já jsem s otevřenou pusou odešel z jeho kanceláře.
To bylo prvně, co se nějaký generál omluvil za svou chybu. Měl jsem štěstí, nebylo to naposled.
S KZ to mělo ještě jeden trapný dovětek, při předávání dárku – MP3 přehrávače – prohlásil, že on neodchází a že se jedná o omyl. V té době měl do konce služebního poměru asi týden. Dárek si pak později sice vzal, ale ta divná pachuť už zůstala.
Po necelém roce jsem ho potkal už zase v uniformě (?!), v současné době už pracuje na MO jako občanský zaměstnanec.