Úřad práce – první zkušenost III.

Pustit vše z hlavy se ukázalo jako chyba. Úřad práce, ačkoliv bylo slíbeno něco jiného, zaslal poštou zahájení správního řízení ve věci „vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro odmítnutí nástupu do vhodného zaměstnání bez vážného důvodu„.

Už tento první dokument byl neuvěřitelný blábol, mírněji to snad nazvat ani nelze.

  • nic podobného pracovní smlouvě jsem nikdy neviděl;
  • splést si vyjádření ukřivděné personální agentury s vyjádřením zaměstnavatele je hrubé věcné pochybení (žádné zplnomocnění zastupovat firmu BASF v pracovně právních vztazích nebylo nikdy předloženo);
  • vhodné zaměstnání je definováno v zákoně o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §20, odst. 1), jelikož nebyla pracovní smlouva, ani jiné podklady, nebylo možné o vhodnosti nabízeného místa rozhodnout;
  • Úřad práce popřel realitu výběru na manažerská místa, kdy je obvyklé několikastupňové výběrové řízení (viz příklad), Úřad práce asi vycházel z obvyklé praxe zaměstnávání uklízeček, svářečů a řidičů vysokozdvižných vozíků;
  • tím, že zahájení správního řízení bylo zasláno poštou a ne datovou schránkou, které jsem držitelem, došlo k porušení § 19, zákona č. 500/2004 Sb.;
  • popletli i název pracovní pozice, kterou jsem měl odmítnout;

My jsme Úřad práce, my nemusíme

Hned další den jsem šel na pobočku Úřadu práce a požádal jsem o nahlédnutí do spisu, vedeného ve správním řádu, abych zjistil, na základě čeho bylo správní řízení zahájeno.

V tzv. kartě uchazeče jsem našel vytištěný email, který zaslala tamta mladá paní z personální agentury. Stihla to ještě dříve, než jsem tehdy došel na pobočku Úřadu práce. Nevím proč, ale do té doby mi email od mladé paní nikdo neukázal.
Z obsahu, který budu hned komentovat *wacko* :

vyjádření mladé paní z personální agentury v emailumůj komentář
Zasílám Vám vyjádření k panu Ružičkovi….mladá paní se s přehledem po 15 minutách jednání vyjadřuje k mé osobnosti….
psychologům to trvalo vždy několik hodin a měli k tomu patřičné vzdělání
jeho chování nebylo úplně vhodné, pokud se jako uchazeč o zaměstnání jde ucházet o práci…měl jsem padnout na zem, políbit její stopy na koberci v nesmírném vděku, že se se mnou vůbec baví? cítila by se pak lépe?
nesdělil mi, kde přesně pracoval a tak jsem nemohla posoudit, jestli se pro danou pozici hodí nebo ne… prý řídil v zahraničí nějakou korporaci…měl jsem správný dojem – vůbec mě neposlouchala….
asi je pan Ružička zvyklý na jiné jednání, ale na našem jednání nebylo nic nepatřičného…asi máme jinak nastaveny standardy komunikace…
pan Ružička uvedl, že to, co ho nenadchlo nebyla práce, ale prostředí, asi myslel mou osobu…mladá paní má postřeh…
Z celkového vystupování pana Ružičky si nejsem jistá, zda-li je to člověk, pro kterého se nějaká práce vůbec kdy najde. zastřelit a pohřbít tváří dolů…

Zprostředkovatelka mi dále vysvětlila, že Úřad práce má vnitřní normu, podle které spis ve správním řízení nedělají. Požádal jsem jí, aby učinila úřední zápis o této skutečnosti a ona to striktně odmítla.

Zavolala svou vedoucí a ta si mě odvedla do své kanceláře. Té jsem znovu vysvětlil cíl své návštěvy – být seznámen se správním spisem. Dostal jsem stejnou odpověď o vnitřní normě, podle které spis vést nemusí.Slušně jsem poděkoval a poprosil o úřední záznam, což okamžitě odmítla. Všechny dokumenty, které má k dispozici mi ukáže a to prý musí být pro mě dostatečné.  smile

Poprosil jsem jí tedy, aby se podívala na § 17, správního řádu, pokud má internet, že jistě počkám, což také odmítla. Prohlásila, že oni mají právníky, a všechno je vedeno jistě správně. Navíc, prý podle správního řádu pracuje již 15 let a já bych jí neměl říkat, co má dělat. Tento svůj „argument“ několikrát použila.

Po půlhodině paní vedoucí prohlásila, že na mě už více času nemá, že udělá zápis. Znovu jsem požádal, aby napsala to, co tvrdila, že mají výjimku na vedení správního spisu. Prohlásila, že:

ona nebude psát to, co chci já a že si napíše, co sama chce.

Poté, co mi předložila svůj zápis k podpisu, jsem odpověděl, že věřím, že mám stejná práva a tak jestli si ona může psát, co chce…. já podepíši, to, co chci já a ne ona. O tom, že by měl být učiněn zápis o odepření podpisu a jeho důvodech, nepadlo ani slovo.  *dash*

Prý mám odejít z kanceláře a jestli se mi něco nelíbí, mám jít za paní ředitelkou. Požádal jsem jí, aby mi telefonicky schůzku s paní ředitelkou dohodla a tak paní zjistila, že paní ředitelka není přítomna. Aby se mě již zbavila, zalhala, že mám dohodnutou schůzku se zástupkyní ředitelky.

Zprudka jsem vešel do kanceláře paní zástupkyně ředitelky s tím, že máme domluvenou schůzku. Zkontrolovala Outlook a důrazně to popřela, což mě jen pobavilo a ona koukala udiveně. Už po několikáté ten den jsem opakoval důvod své návštěvy na Úřadu práce a požadavek o nahlédnutí do spisu, vedeném ke správnímu řízení. Vyzvala mě, abych se posadil a prohlásila, že si na mě vezme bonbón. laugh  Šla do vedlejší místnosti, přinesla dva bonbony – sobě a mně –  a také výtisk správního řádu. Listovala výtiskem Správního řádu, až došla k § 17, odst. 1 a uznala, že spis by měl být a obsahovat soupis všech součástí. Konstatovala také, že žádný takový dokument neexistoval.

Paní zástupkyně se seznámila také se zápisem paní vedoucí, který jsem držel v ruce a prohlásila, že jsem jí asi pěkně „vytočil„. Usoudila tak podle množství překlepů a stylizace zápisu.

Mezitím přišla další pracovnice Úřadu práce a prohlásila, že jim nesmím říkat, co mají dělat. Když jsem namítal, že se jejich činností cítím poškozován, nijak to nekomentovala.Oznámila mi také, že udělali průzkum spokojenosti s dotyčnou personální agenturou. Ptal jsem se okamžitě na metodu průzkumu spokojenosti a jaké procento dotázaných bylo existenčně závislé na podpoře v nezaměstnanosti. Prý vycházeli z toho, že

když si nikdo nestěžoval, všechno je v pořádku.

Upozornil jsem, že jestli tento průzkum bude mít vliv na správní řízení, chci jeho písemný výsledek, záznam o použité metodě a vyhodnocené dotazníky. Na to mi řekla, že oni nic takového písemně dělat nemusí….  *dash*

Tuto diskuzi paní zástupkyně ukončila s tím, že žádný průzkum spokojenosti nebude součástí správního řízení a paní odešla z její kanceláře.

Mezitím stihla do kanceláře nakouknout i paní vedoucí, u které jsem byl předtím, s dotazem: „Tak co, měla jsem pravdu?„. A hned pokračovala tím, že ona pracuje podle správního řádu již 15 let…. a přece ví, že žádný spis dělat nemusí. Tehdy zasáhla paní zástupkyně a požádala jí, aby raději zmlkla, že Úřad práce má také dělat spis ve správním řízení, načež nasupeně odešla z kanceláře.

Díky vstřícnosti a pochopení paní zástupkyně jsme se domluvili, že dnešní návštěvu anulujeme a se spisem vedeném ve správním řízení budu seznámen o dva dny později.