Známa se mě před lety ptala: „Lampasáci měli zase odměny, co?“ Žil jsem v malém městě, kde každý znal každého. Já moc lidí neznal, do hospod nechodil a většinu týdne strávil v práci v kasárnách.
Najednou jsem si uvědomil, že paní je manželkou vojáka z povolání a její dotaz pravděpodobně není náhodný.
Rychle jsem přemýšlel, jak odpovědět:
- Mohl jsem zalhat a tvrdit, že žádné odměny nebyly nebo
- jsem mohl říct pravdu nebo
- pravdu trochu přizpůsobit aktuální situaci.
Došlo mi, že pan major asi doma neodevzdává celou svou výplatu a paní majorová si u mě zjišťuje, kolik si ten její lampasák zašívá. Tak jsem řekl, že odměny nebyly špatné, průměr byl 15000 Kč a já dostal 23 000 Kč. Byl rok 1996 a tak vysoké odměny nebyly a pro představu, podle inflační kalkulačky by to v roce 2015 bylo 40 423 Kč. Ve skutečnosti to bylo něco kolem 2 tisíc, což také nebylo úplně špatné.
Paní se viditelně zatmělo před očima a rozloučila se. Já ji popřál hezkého dne.
Nevím, co bylo dále. Vím, že se mě paní už nikdy na nic neptala.