Tvrdě jsme cvičili, ale kdykoli měly naše skupiny přistoupit k praktické činnosti, museli jsme reorganizovat. Ve zralejším věku jsem pochopil, že máme sklon čelit každé nové situaci reorganizací – je to báječná metoda k vyvolání iluze pokroku. Ve skutečnosti vyvolává chaos, neefektivnost a demoralizaci.
Tento citát výstižně vystihuje dění na GŠ AČR, případně MO. Po celou dobu, co jsem sloužil na GŠ AČR, se neustále reorganizovalo nebo se stěhovalo sem a tam.
Mimořádně detailně to řešil vedoucí oddělení plánování plukovník MP, který pravidelně stěhoval mezi kancelářemi tu nábytek, tu podřízené. Snad, aby vyvolal iluzi pokroku a rozvoje oddělení.
Stěhování sem a tam, dokud byli vojáci základní služby (VZS), byla relativně sranda. Příslušný funkcionář dal požadavek na levnou pracovní sílu a VZS stěhovali nábytek, včetně trezorů.
Problém nastal, když se chtělo stěhovat i po 1.1.2005 v souvislosti se zrušením vojenské základní služby a někteří funkcionáři si ještě stále neuvědomili důsledky. Stávalo se tak, že nábytek jsme vozili na přepravních vozíkách po chodbách GŠ sami.
Stěhování trezorů
Na jedné poradě jsem se dověděl, že opět se chystají nějaká „škatulata“. Tentokrát zakomponovali do stěhování i výsledky nedávné certifikace trezorů a tak se trezory, které nebyli certifikované, stěhovali z kanceláří, aby se uvolnilo místo pro jiné, na příslušný stupeň utajení certifikované trezory. Pro představu – byly to skříňové trezory, vysoké asi 180 cm a těžké 300 kg.
Problém nastal, když podplukovník LK prezentoval na poradě ředitele sekce, kde jsem (asi) omylem byl za ředitele odboru, že si ty trezory a nábytek z kanceláře budeme stěhovat svépomocí. Ihned jsem se ohradil, na oddělení jsme byli 2 důstojníci, kteří nemají zdravotní omezení, jeden podplukovník má zdravotní klasifikaci C (bolavá záda) a občanští zaměstnanci – chlapi jsou důchodci s léčenými klouby nebo zády a občanským zaměstnancům – a ženám nic takového jako stěhovat nábytek a trezory jsem nařizovat nechtěl.
Navrhl jsem, aby si to stěhování oddělení vnitřní správy lépe naplánovalo, spočítalo, kolik trezorů a nábytku celkem se stěhuje a objednalo stěhovací firmu.
Za pár dní mi ředitel odboru ukazoval email, ve kterém psal vedoucí oddělení vnitřní správy podplukovník LK, že okrádám sekci o cca 7000 Kč, protože jsem líný stěhovat jako ostatní, co plní pokyny nadřízených bez remcání.
Tehdy jsem si říkal, že to je pěkný křivák, přesně, jak jsem ho odhadl už na začátku.
A my mu to nařídíme, ale raději jen ústně…
Asi za dva týdny přišel ředitel odboru JN z porady ředitele sekce a řekl mi, že dostal nařízeno, že má mně a mým nařízeným nařídit, abychom trezory stěhovali v rukou… 
Požádal jsem ho, at mi takový rozkaz vydá písemně, protože mám důvodné obavy, že plněním takového rozkazu můžu způsobit škodu na majetku nebo dokonce si způsobit zranění.
Vrátil se do své kanceláře a ten rozkaz mi chtěl napsat na papír. Já mu po cestě ještě vysvětloval, jak moc jsem nešikovný na fyzickou práci a zrovna dnes mám nějak moc kluzké ruce.
Než přišel ke svému stolu, pochopil a zeptal se: „Co mám tedy dělat ?“
Poradil jsem mu, at si také takový příkaz nechá vystavit písemně pro případ, že dojde k nějakému zranění.
Sebral se a šel požádat zastupujícího ředitele generála RR o písemný rozkaz. Nestalo se, byla objednaná firma na stěhování trezorů a naštěstí jsme nemuseli nic nosit ručně.