Od začátku, co jsem v roce 2000 začal sloužit na GŠ AČR jsem nepochopil zřizování různých Rad, Komisí nebo Integrovaných týmů. Hned na počátku jsem se stal členem IPT (integrovaný pracovní tým) pro plánování. V tom týmu dělal snad jen jeden člověk a celý ten tým nahrazoval jednu (možná i dvě) sekce ministerstva, za které převzal odpovědnost. Nikdy jsem tomu nerozuměl a když jsem v tomto smyslu pohrdavě na jednom jednání IPT vyjádřil, byl jsem tématem na poradě NGŠ AČR, tehdy generála JŠ.
To jsem netušil, do jaké dokonalosti mohou být různé „ad hoc“ týmy dotaženy. Příklad je tzv. Generálská rada. Odvolávání se NGŠ AČR nebo některého jeho zástupce, na rozhodnutí Generálské rady, která oficiálně neexistovala, neměla statut, odpovědnost a působnost, mě udivovala. 
Generálské rady měly dokonce výjezdní zasedání, zápisy z jednání… Vše vypadalo oficiálně.
Vedoucího vnitřní správy SPS MO podplukovníka LK napadlo, že je potřeba generálu FH pomoci a aktivně zřídil Plukovnickou radu sekce. Můj ředitel odboru JN mi hned další den po prvním jednání Plukovnické rady říkal, že jsem byl jedním z bodů. Prý podplukovník LK navrhoval opatření, aby jsem nebyl ustanoven plukovníkem a nestal se součástí plukovnické rady. Ptal jsem se ho, co tam dělal podplukovník a prý se „nějak“ ustanovil sekretářem té Plukovnické rady. Kromě toho, že jsme se neměli vůbec rádi, mu asi vadilo, že jsem seděl na plukovnickém místě bez hodnosti plukovníka, jelikož jsem neměl výsluhu v hodnosti.
Jako poradní orgán Plukovnické radě jsem navrhl zřídit na sekci Podplukovnickou radu. 
Za pár dní to ředitel odboru JN ve srandě řekl také generálovi FH a ten Plukovnickou radu, kterou přejmenoval na „juntu„, s okamžitou platností na své sekci zrušil.