Jak se dají dělat zkoušky

Student u zkoušky

Zdroj: http://www.richardjames.org.uk/

Nedávno jsem si vzpomněl na jednu svou zkušenost ze zkouškami.
Při zahájení nějakého kurzu nám hned první den bylo řečeno, že úspěšnost je asi 20-25%. Také, že kdo neudělá zkoušky, nemůže vykonávat svou práci.
Na mé nové spolužáky to mělo velký účinek. Ztichli a zesmutněli.
Věděl jsem, že to, co říkal, se mě nijak netýkalo. Tak jsem se přihlásil a zeptal se ho, jestli se nezamýšleli nad vedením toho kurzu, když má tak malou úspěšnost.
Neodpověděl, ale zajímalo ho, jak se jmenuji a co dělám. Když jsem mu vysvětlil, že moje tehdejší pozice byla zabezpečovat výcvik řidičů na úrovni mechanizované brigády, divil se, co v tom kurzu dělám. Mně zase přišlo normální, že bych měl mít stejnou nebo vyšší odbornou kvalifikaci, než ti, které jsem odborně řídil.
Učil jsem se po celou dobu kurzu. Zaměřil jsem se na úspěšné zvládnutí závěrečné zkoušky před komisí. Praktických zkušeností s vyučováním jsem měl pravděpodobně dost, jistě více, než většina spolužáků v kurzu. Chyběli mi zkušenosti z užíváním pomůcek, o kterých jsem ani neslyšel.
Při závěrečných zkouškách jsem si před tříčlennou komisí náhodně vybral tři otázky, udělal si pár poznámek a předstoupil před komisi. Měl jsem u svého vystoupení dobrý pocit, otázky byli jednoduché a jasné. Překvapilo mě, že předseda komise se rozhodl mi dát doplňující otázku.

Ano, správně, byl to ten stejný vedoucí kurzu, kterého urazilo, že jsem veřejně zpochybnil úroveň jim pořádaného kurzu. Mimochodem, ten kurz nebyl špatný. Byl veden většinou učiteli – „srdcaři„, kteří výuku vedli zajímavě s uváděním řady praktických příkladů, ochotných odpovídat na dotazy nebo dohledat dodatečně odpovědi. Dva další členové komise u zkoušky byli právě tihle „srdcaři„.

Po krátkém zamyšlení, ještě předtím, než předseda komise vyslovil svou doplňující otázku, jsem jí odmítl a zeptal se komise, jestli sdílejí pocit, že mé vystoupení u zkoušky bylo nevyhovující. Stupně hodnocení byli totiž jenom dva: vyhověl – nevyhověl. Také byli překvapení, více asi mým odmítnutím „pomoci„.

Takže vím, že když se někdo rozhodne Vás potopit a má k tomu příslušnou pozici, čas a místo, podaří se mu to. Mě to tenkrát vyšlo, měl jsem jen štěstí, že ostatní členové komise nebyli takoví hajzlíci.

(Návštíveno 293 krát, z toho 1 krát dnes)

Komentáře

komentář/komentáře