Bývalí vojáci jako noví sousedé II.

Kolektivizace všude kolem

sousedi

Zdroj: www.ustrcr.cz

V červenci 2004 jsem si všiml jakéhosi přístřešku pod okny mého obývacího pokoje. Ptal jsem se, co to znamená a pracovnice SVBF mi vysvětlila, že se jedná o soukromý majetek několika nájemníků na pozemku, spravovaném Ministerstvem obrany ČR. To byl zvláštní přístup, ale bylo mi to celkem jedno, v tu dobu jsem již dojížděl za prací do Prahy a přes týden bydlel na ubytovně.

Jedna ze sousedských oslav jednoho večera ovšem byla tak hlučná, že jsem v jednu hodinu v noci neslyšel televizi a tak jsem další odpoledne zašel za sousedy pod pergolu, abych je požádal, jestli by další oslava nemohla být tišší. Vybral jsem si špatnou chvíli, už měli popito piva z PET láhví a odpověděli, že si budou dělat, co chtějí.

sousedi

Zdroj: www.salenateka.cz

Požádal jsem SVBF o pomoc a bylo mi odpovězeno, že většina si pergolu přeje a proto bude zachována pod podmínkou zachování nočního klidu. S takovým vysvětlením o „demokratické většině“ jsem se nespokojil a požádal o jasné vyjádření, o mé povinnosti strpět hluk a kouř pod svými okny. Prohlásil jsem, že pokud si jedna skupina staví na pozemku státu pergolu, jiná skupina by si mohla pořídit bazén, přístřešek pro auto, atd.

Pak jsem zjistil (od sousedů, kterým se hluk také nelíbil, ale chtěli mít klid), že se sepisuje seznam lidí, kteří přístřešek chtějí. Nejaktivnější byla pracovnice SVBF. Tak jsem požádal o prošetření jejího možného korupčního jednání, protože jiný důvod upřednostňování jedné skupiny nájemníků před druhou jsem nenašel. Pracovnice byla vyměněna, výsledek šetření jsem se nikdy nedověděl. Při další hlučné oslavě, kdy se opékaly špekáčky a pilo pivo z PET láhví, mi někdo začal házet kameny do okna. Byly to tak hlučné rány, že se syn vzbudil. Podnapilý soused házel kameny a řval nějaké velmi hrubé nadávky. Požádal jsem ho, ať s tím okamžitě přestane nebo zavolám policii, k čemuž mě také vyzval….

Zdroj: decinsky.denik.cz

Zdroj: decinsky.denik.cz

Po příjezdu policie jsem hlídku upozornil, že si chci celý zásah zaznamenat na diktafon. Situace byla zklidněna a já si zašel další den, myslím, že byla sobota, na služebnu městské policie pro protokol o zásahu. Po chvilce dohadování jsem protokol obdržel. V neděli mi dovezli další verzi a pak mi ještě volali do práce, abych se dověděl, že celkem existují tři verze protokolu o zásahu hlídky městské policie.

Dlouho se nic nedělo a  proto jsem o prošetření požádal Polici České republiky, která věc předala Městskému úřadu jako přestupek. Jak to dopadlo, nevím, nikdo se mě na nic neptal.  laugh

SVBF mi pak oznámila, že stavba bude legalizována a bylo zahájeno řízení na příslušném Stavebním úřadu. Na to jsem reagoval tak, že jsem poslal stížnost ministrovi obrany na porušování svých občanských práv ze strany SVBF.

Přijela komise Inspekce ministra obrany, sezvala všechny sousedy a pokusili se nalézt řešení. Na jedné straně SVBF a všichni sousedi, na druhé straně já. Inspektoři stáli uprostřed a poslouchali argumenty typu:

  • pan Ružička nemůže mít kouř v bytě, ten přece stoupá vzhůru a sousedi nad ním si nestěžují;
  • buďme rádi, že se v této těžké době chtějí lidé scházet….  *bad*

Moje argumentace, že si celou pergolu mají vzít a narvat si ji cca 50m daleko pod svá okna, si sice vysloužila pokyvování od některých inspektorů, ale to bylo vše. Domluvily se podmínky užívání stavby, které měli být ve smlouvě mezi majitelem stavby a SVBF. S tím jsem souhlasil – ten požadavek na noční klid tam byl.

Stížnost NGŠ AČR na neuvěřitelné chování pana Ružičky

Sousedi si pak sedli a sepsali stížnost pro NGŠ AČR, kde si vzpomněli na pískoviště, stěžovali si, že jsem nesouhlasil se stavbou pergoly. Dokladovali, že jsem chorobný stěžovatel, otravuji ovzduší v místě bydliště a narušuji mezilidské vztahy.

Měl bych se prý více věnovat své pracovní náplni a ne řešení osobních problémů. A požádali NGŠ AČR o prověření mého pracovního vytížení, s tím, že se má NGŠ AČR zamyslet nad mým jednáním a chováním.

Stížnost podepsalo cca 10 lidí. O některých jsem ani nevěděl, že existují. Signatářem byl vojenský důchodce, bývalý zástupce velitele brigády. Dosud nemám tušení, jaký měl důvod k účasti na takové stížnosti.

NGŠ AČR, generál PŠ, jim sdělil, že není v jeho kompetenci řešit občansko – právní spory a domnívá se, že důvodem sporu je nedostatek tolerance na obou stranách. Sdělil jim, že mé pracovní výsledky a výsledky mých podřízených jednoznačně prokazují mou svědomitou a zodpovědnou práci příslušníka GŠ AČR. Připomínka o mém pracovním vytížení byla podle něj pouhá domněnka a bylo pouze v kompetenci jeho a mých tehdejších nadřízeních mou práci hodnotit.

Epilog

Do půl roku jsem se stěhoval do Prahy, kde jsem dostal jeden z posledních služebních bytů. Do tří měsíců od mého odstěhování se sousedé mezi sebou pohádali a pergola byla rozmontována.

Vždy, když vidím pivo v PET láhvi, vzpomenu si pohrdavě na své bývalé sousedy.  *cool*

Aktualizace 22.8.2015 (našel jsem nějaké archivní foto):

Pohled z okna obývacího pokoje (archiv autora)

Pohled z okna obývacího pokoje (archiv autora)

Pohled do pergoly a vzdálenost od okna (archiv autora)

Pohled do pergoly a vzdálenost od okna (archiv autora)

←předchozí díl
(Návštíveno 357 krát, z toho 1 krát dnes)

Komentáře

komentář/komentáře